BOJE U SLAVKOVA 1805/2022
Autor reportáže: Edgar Pachta
V prvních prosincových dnech letošního roku, v místech, kde 2. prosince 1805 probíhala bitva u Slavkova, znovu se objevili vojáci v historických uniformách tří zúčastněných armád. Po dvouleté odmlce mohli nadšení diváci opět zhlédnout bitevní ukázku pod kopcem Santon, či defilírku jednotek v areálu slavkovského zámku. Není divu, že dvěma hlavním akcím pořádaným v sobotu 3. prosince věnovaly pozornost také sdělovací prostředky.
Ruské dělostřelectvo v akci (všimněte si rozšířené nábojové komory Jednorožce; tento se navíc jmenuje „Vasil“)
Poněkud mimo dění byly však menší aktivity, z nichž nejzajímavější představovalo setkání reenactmentu v neděli (4. 12.) v obci Sokolnice. V parku zdejšího zámečku probíhala – již po několikáté – bojová ukázka asi 120 rekonstruktorů (z toho asi 25 na koních). Sokolnice se staly jedním z nejžhavějších bodů bitvy před 217 lety: za zdí bažantnice se opevnili francouzští vojáci s děly, v urputných bojích vyhořel zámeček i barokní sýpka.
Dnes slouží zámek jako domov pro seniory a přilehlý park spadá pod ochranu památkářů, takže prozatím nelze zjistit, zda se pod jeho povrchem skrývají hromadné hroby aktérů bitvy, nebo snad další tajemství …
Nástup ruské pěchoty (granátníků)
Do bitevní ukázky jsem vstoupil jako písař čili nebojový příslušník ruské artilerie, spolu s osádkou děla Jednorožec (jednotka Lehká dělostřelecká rota mjr. F I Mitrofanova). Tento typ děl dostal název podle erbu hraběte P. I. Šuvalova (1711–1762) zobrazeného na hlavni. Tým pod vedením ruského inženýra vytvořil na svou dobu progresivní zbraň, která slučovala vlastnosti houfnice a kanónu, takže mohla střílet i v úhlech, všemi druhy munice (především koulemi, granáty a kartáči).
Bitvu v 11 hodin zahájila přestřelka děl – po dvou ruských a rakouských, jednoho francouzského; následovalo manévrování a salvy pěchoty, i dynamické útoky jezdectva. Tak jako ve skutečnosti, i tentokrát ovládli pole Francouzi, jimž velel generál, jinak výborný herec a milovník koní, pan Václav Vydra.
Francouzská kavalerie (dragouni) před seřazením k útoku. V popředí (bohužel s hlavou pootočenou) pan Vydra – doopravdy bez klobouku …
Počasí se vydařilo, o občerstvení pro rekonstruktory i stovky diváků se postarali organizátoři akce, společnost Acaballado ve spolupráci s Domovem pro seniory Sokolnice a několika dalšími institucemi. Na adresu organizátorů ještě připojuji, že jak zmíněnou, tak i sobotní akci ve Slavkově zvládli skvěle po všech stránkách – jako ostatně vždy.
Ruští myslivci čelí útoku francouzských husarů
Prezentaci jednotek i bojovou ukázku komentoval vedoucí Acaballada, pan Ivan Vystrčil, a ke všeobecné radosti ukončil V. Vydra svým okřídleným (zde poněkud upraveným) výrokem z jedné známé pohádky: „Vraťte mi můj klobouk, nebo vám tatínek vyhlásí válku!“
Po boji: francouzští gardoví pěšáci
Autor článku v přátelském „zajetí“ francouzských granátníků z Belgie
